Březen 2014

Deep

12. března 2014 v 14:34
Já pořád nevidím žádné změny, achjo.
No nic. Jdu na banku, do solárka, na poštu. A pak sem snad něco stihnu dosesmolit. :-D

Blogger

9. března 2014 v 17:52
Bloguji jak o život. :-D

Jsem zachumlaná v pelechu a přemýšlím. Je mi zima na nohy. Kdybys tu byl... Se mnou. Bylo by to krásný. :-) Hřeje mě to, jen jak na to myslím. Strašně se mi stýská. Tenhle pocit jsem nezažila dlouho. Je to zvláštní. Takové dětinské. Sladké a roztomilé. :-) Objala bych ho a nepustila. Ležela a poslouchala. Nebo mlčela. Byla bych nejšťastnějši holka na světě. :-*

Je to pro mě trochu i výzva, mohla bych ho zkusit trochu pošťouchnout a možná by tu byl nějaký zájem. Ale nejprve se musím stát tou dívkou, kterou on potřebuje. Být zase zpátky svá. Vrátit se tak dva roky dozadu, být nezlažená. Bylo by fajn, kdybych to stihla tak do konce měsíce. :-)

Být štíhlá, milá, mít hezké vlasy, pleť, hezky se obléci. Úsměv na tváři, naději v hlavě, jiskru v oku.

A teď ty dva, tři týdny být holkou, která pro žití nepotřebuje jídlo. Pouze vodu, pohyb, motivaci, chuť a sílu odhodlaně pracovat na lepǐím já. A já tou holkou budu, protože ten výsledek bude stát za to.

Budeme me tu spolu ležet v objetí. Mně nebude zima, ty budeš hrdý. Oba štastní a spolu.


How is it going?

9. března 2014 v 16:27
Takžeee... Jak začít? Trochu se bojím, že všechno, co teď napíšu je hodně zkreslené, ale pro začátek.

Nejprve asi k vedlejším účinkům. :-D Nespavost! Tak ta je jasná! Usínám kolem půl 6 ráno, budím se v 9 a jsem vyspalá. Celý den necítím únavu (JÁ! Chápete to? :-)) I přes to, jak mi teď bylo mizerně, pořád jsem smrkala, kašlala, vypadala jak zrůda, byla jsem taková kreativní. :-D Za jednu (dejme tomu že noc - pro mě to byl spíš dlouhý den), jsem přečetla tři knížky. Celkově jsem taková namotivovaná a když se rozhodnu něco udělat, udělám to. Bez nějakých keců, bez prokrastinace. Prostě se zvednu a udělám to. Pak z toho mám děsnou radost. :-D Takže jsem si KONEČNĚ vybalila všechny věci z kufru, pověsila to na těch milion ramínek, roztřídila, vyprala, vyžehlila, srovnala, roztřídila kosmetiku, dala dokupy obočí, nehty a takový ty věci na který jsem prostě kašlala. :-D No prostě paráda. Další nežádoucí věc - hrozný sucho v puse! Ale opravdu moc. Pořád piju! Nevím, jestli to trochu nesouvisí i s tou chřipkou, ale někde jsem přečetla, že to má více lidí, tak asi je to spojené i s tím Adipexem. je to trošku nepříjemné, protože chodím asi dvakrát do hodiny čůrat a teď jak jsem byla běhat jsem myslela, že padnu. Příště beru láhev s pitím. Jakože jsem to nikdy nedělala. A k tomu běhání!!! Paráda! Ani mě nenapadlo se zastavit, prostě jsem vyběhla a běžela, běžela... Bez hudby, prostě jen tak! :-) Fakt super. :-) Bohužel tyhle stavy nejsou pořád. Dělí se to do nějakých fází. Vezmu prášek, jsem asi tak 5 hodin opravdu hodně akční! Taková veselá, energická. Pak se mi to vystřídá s takovou pochmurnou náladou. Jsem trochu v útlumu a hrozné deprese. Převážně teda k ránu. Já nejsem vůbec ospalá, ležím v té posteli jen tak z povinnosti a říkám si: Ale, už bych měla dávno spát. Zaklapnu knížku, noťas, odložím mobil nebo tak něco a jdu zkusit spát. Nejde to. Tak přemýšlím nad kravinami. Většinou to má nějaký citový podtext :-D Třeba 3 hodiny přemýšlím nad tím, jestli by to s tím Míšou šlo nebo ne. A hrozně se sebe v tu chvíli štítím (kvůli těm špekům)... což je teda taková ta stinná stránka. :-/ Ale to se asi dá nějak potlačit. :-) Nebo přežít... A asi vís nejvíce zajímá to jídlo, co? :-) Tak jím jednou denně, před tím, než si beru prášek (snídaně). A pak jsem celou dobu zaměstnaná a na jídlo ani nepomyslím. Nemám chuť. Nemůžu říct, že by se mi to jídlo třeba hnusilo nebo tak, ale prostě mi přijde zbytečné jíst, když necítím potřebu. :-) TADY JE TROŠKU PROBLÉM S RODINOU. :-D Ale to se vyřeší, až budu chodit do školy. :-D ... Celkově mě překvapuje, že jsem přestala být tak líná, takhle jsem se naposledy chovala asi tak ve druháku a je to krásný pocit. :-D Myslím, že předtím bych ani nebyla schopná sesmolit takovýhle liebsbrief o Adipexu, protože by mě to v půlce přestalo bavit a nebo by mě začaly bolet ruce. :-D Pokud jste to dočetly, tak vám fakt gratuluju. Ale pochybuju... Já nebýt na Adipexu, asi si přečtu jen tuhle poslední větu. :-D

Run!!!!

9. března 2014 v 14:54
Jdu běhat, musím na sebe být tvrdá! Horečka nehorečka... Jdu!!! Jinak budu za měsíc nešťastná stejně jako jsem byla před měsíce, půl rokem, rokem,...
JÁ TO DOKÁŽU!

On nechce slonici, chce pěknou babu!


Skinny

9. března 2014 v 3:25
Už aby to bylo. :-)
Prášky jsou fajn, ale vůbec po nich nespím. Zatím je brzy na nějaké závěry, uvidíme.

Míša ♥

Potřebuji zpět svých 50 kilo.

Will be better!

7. března 2014 v 14:14
Mám pozitivní náladu, konečně mi dorazily prášky na podporu hubnutí. Dneska je takový můj den. Cítím se odhodlaně! Večer mi má můj nejlepší kamarád napsat, jak se tvářil (možná můj budoucí), když mu řekl, že se mi líbí. :-D Trošku dětinské, také vám přijde? :-D Nějak se měním. Přestávám být taková tvrďačka. Všechno je takové kjůůůt a lavly.

ZAČÍNÁM BÝT ŠŤASTNÁ. Věřím v hezkou budoucnost. A je to KRÁSNÉ!

Jdu si pustit nějakou slaďárnu a pak začnu dělat školu. (Opravdu se nepoznávám, je mi dobře. :-))