Já občas mívám pocity, že je něco špatně. Hodně nad vším přemýšlím, a tak dále.
Žiju šťastný život a nemůžu si vůbec stěžovat.
Občas jsem prostě jen naštvaná sama na sebe - jako kdybych nedokázala všechno, co chci. Jako bych neměla dost pevnou vůli. Neměla energii udělat vše, co chci.
Jsem jen člověk. Jenže... Ten problém je v tom, že já na sebe umím být hodná (ale pak si to vyčítám). Zároveň na sebe po nějakou určitou dobu umím být i tvrdá. U toho ovšem nikdy nevydržím dlouho.
Mohla bych říct, že jsem ještě moc mladá a prostě nevím, co od života chci. Asi na tom něco pravdy bude. Ale rozhodně vím směr, kterým chci směřovat a to je pro mě důležité.
Musím se snažit, jinak to nepůjde.
Hlavní věcí, pro kterou bych teď měla žít je ta zatracená chemie. Zbývá mi pár dní. Pár dní TVRDÉ dřiny.
Tedy - buď na sebe teď tvrdá, prosím!

